Бакъ

Википедия — эркенаб энциклопедия сайталдасан материал
Бакъ ☉
True-color image taken in 2019 in the entire spectrum of visible light using a solar filter.
False-color image taken in 2010 as seen in ultraviolet light (wavelength of 30.4 nm)
Names Бакъ, Sol,[1] Sól, Гьелиос[2]
Сипатал Соларияб (инг. solar)[3]
Халкквеялъул баянал
Ракьалдаса
гьоркьохъеб манзил
11,496⋅108 km[4]
8 min 19 s at light speed
Визуалияб гвангъи (V) −26.74[5]
Абсолютияб магнитуда 4.83[5]
Спектралияб классификация G2V[6]
Металлъи Z = 0.0122[7]
Ангуларияб роцен 31.6–32.7 minutes of arc[8]
0.527–0.545 градус
Орбиталиял тӀабгӀал
Рахьдал нухалъул
гӀищалдаса гьоркьохъеб манзил
≈ 2,7⋅1017 км
29,000 канлъул лъагӀел
Галактикияб период (2.25–2.50)·108 yr
Хехлъи ≈ 251 км/с (Рахьдал нухалъул центералда сверун орбита)
≈ 20 км/с (цӀваялъул гӀагарлъухъ ругел цогидал цӀвабзазул гьоркьохъеб хехлъиялда хурхун)
≈ 370 км/с[9] (relative to the cosmic microwave background)
Физикиял сипат-суратал
Экваториалияб радиус 695,700 км,[10]
696,342 км[11]
109 × Ракьалъул радиус[12]
Экваториалияб горсвери 4,379⋅106 km[12]
109 × Ракь[12]
Flattening 9⋅10-6
ТӀасалъиялъул гӀатӀилъи 6,09⋅1012 km2[12]
12 000 × Earth[12]
Volume 1,41⋅1018 km3[12]
1 300 000 × Earth
Масса 1,9885⋅1030 kg[5]
332 950 Earths[5]
Гьоркьохъеб гъункел 1,408 g/cm3[5][12][13]
0,255 × Earth[5][12]
Центералъулаб гъункел (моделхинабураб) 162,2 g/cm3[5]
12,4 × Earth
Equatorial surface gravity 274 m/s2[5]
28 × Earth[12]
Moment of inertia factor 0,070[5] (estimate)
Escape velocity
(from the surface)
617,7 km/s[12]
55 × Earth[12]
Temperature Center (modeled): 1,57⋅107 K[5]
Photosphere (effective): 5772[5]
Corona: ≈ 5⋅106 K
Luminosity (Lsol) 3,828⋅1026[5]
≈ 3,75⋅1028 lm
≈ 98 lm/W efficacy
Color (B-V) 0.63
Mean radiance (Isol) 2,009⋅107 W·m−2·sr−1
Age ≈ 4.6 billion years (4,6⋅109 years) [14][15]
Rotation characteristics
Obliquity 7.25°[5]
(to the ecliptic)
67.23°
(to the galactic plane)
Right ascension
of North pole[16]
286.13°
19 h 4 min 30 s
Declination
of North pole
+63.87°
63° 52' North
Sidereal rotation period
(at equator)
25.05 d[5]
(at 16° latitude) 25.38 d[5]
25 d 9 h 7 min 12 s[16]
(at poles) 34.4 d[5]
Rotation velocity
(at equator)
7,189⋅103 km/h[12]
Photospheric composition (by mass)
Hydrogen 73.46%[17]
Helium 24.85%
Oxygen 0.77%
Carbon 0.29%
Iron 0.16%
Neon 0.12%
Nitrogen 0.09%
Silicon 0.07%
Magnesium 0.05%
Sulphur 0.04%
Бакъ

Бакъ (символ: ☉) ккола Бакъулабин абулеб системаялъул (гIурус мацIалда — Солнечная система) бакьулъ бугеб цIва.

Гьелда сверун сверулел руго планетаби жидер спутникалгун, астероидал, кометаби, метеорал (жидеде "рортулел цIваби"-ян абулел) ва гь. ц.

Бакъалда сверун буго 8 кIудияб планета. Амма гьел киназдасаго, цадахъ росун цIаниги, Бакъ бакIаб буго 750 нухалъ.

Бакъалдаги ракьалдаги гьоркьоб бугеб манзил бащадаб буго 149,6 миллион километралда (гьеб буго гьоркьохъеб къадар). Бакъул канлъиялъ гьеб манзил тола 8 минутги 20 секундагIан заманалда.

Ракьалдаса Бакъ бакIаб буго 333 азаргогIан нухалъ. Бакъалъул радиус 696 азарго километралда бащадаб буго, ай ракьалъулалдаса 109 нухалъ цIикIкIун. Щибаб секундалъ канлъадеги сверун Бакъалъул бакIлъи дагьлъула 4 миллион тоннаялъ, амма гьелъул жиндирго бакIлъиялда данде гьеб гIемераб жо кколаро.

Бакъалъул спектралияб класс буго G2V (V ккола рималъулаб "5") ва гьеб рикIкIуна тIугьилаб карликӀлъун. Бакъалда тIаса рахъалъул хинлъи гIагараб буго 6 азарго градусалде, гьелъул бакьулъ бугеб хинлъи рикIкIуна 10—15 миллион градусалда бащадаблъун, щайгурелъул гьединаб температура (хинлъи) къваригIуна цIвабзазда жаниб водородалъул гелий лъугьунел Термоядерниял реакцияби лъугьине ккани.

Астрономазул баяназда рекъон, Бакъалъ гьанжелъагIан бан буго 5 миллиардгIан сон ва гьедигIанго жеги базеги буго.

Гьеб заманалде (5 млрд соналдаса) гьеб понцIон бачIун кIодолъизе буго, ай Бакъалъул лъугьуна багIараб гигант абураб цIва.

Гьелдаса хадуб гьелъ тIаса хъал (слой) рехизе буго ва хутIизе буго жибго бакьулъ букӀараб ядро. Гьединаб цIваялде абула хъахIаб карликӀилан. ХъахIал карликӀал ккола цIакъ гьитIинал, амма цIакъ ракIал цIвабзазул тайпа.

ХІужаби[хисизабизе | код хисизабизе]

  1. Цитатинабиялъул гъалатӀ:Мекъаб тег <ref>; мурад баян гьабун хъвалеб OED -лъе текст бихьизабун гьечІо
  2. Цитатинабиялъул гъалатӀ:Мекъаб тег <ref>; мурад баян гьабун хъвалеб Lexico -лъе текст бихьизабун гьечІо
  3. Цитатинабиялъул гъалатӀ:Мекъаб тег <ref>; мурад баян гьабун хъвалеб OED2 -лъе текст бихьизабун гьечІо
  4. Pitjeva, E. V.; Standish, E. M. (2009). "Proposals for the masses of the three largest asteroids, the Moon–Earth mass ratio and the Astronomical Unit". Celestial Mechanics and Dynamical Astronomy (in английский). 103 (4): 365–372. Bibcode:2009CeMDA.103..365P. doi:10.1007/s10569-009-9203-8. ISSN 1572-9478. S2CID 121374703. Архивация оригиналалдаса (9 July 2019). Халагьи 13 July 2019. {{cite journal}}: Check date values in: |access-date= and |archive-date= (квеки)
  5. 5,00 5,01 5,02 5,03 5,04 5,05 5,06 5,07 5,08 5,09 5,10 5,11 5,12 5,13 5,14 5,15 Williams, D.R. (1 July 2013). "Sun Fact Sheet". NASA Goddard Space Flight Center. Архивация оригиналалдаса (15 July 2010). Халагьи 12 August 2013. {{cite web}}: Check date values in: |access-date=, |date=, and |archive-date= (квеки)
  6. Zombeck, Martin V. (1990). Handbook of Space Astronomy and Astrophysics 2nd edition. Cambridge University Press. Архивация оригиналалдаса (3 February 2021). Халагьи 13 January 2016. {{cite book}}: Check date values in: |access-date= and |archive-date= (квеки)
  7. Asplund, M.; Grevesse, N.; Sauval, A.J. (2006). "The new solar abundances – Part I: the observations". Communications in Asteroseismology. 147: 76–79. Bibcode:2006CoAst.147...76A. doi:10.1553/cia147s76. S2CID 123824232.
  8. "Eclipse 99: Frequently Asked Questions". NASA. Архивация оригинал (27 May 2010). Халагьи 24 October 2010. {{cite web}}: Check date values in: |access-date= and |archive-date= (квеки)
  9. Hinshaw, G.; эд цгл. (2009). "Five-year Wilkinson Microwave Anisotropy Probe observations: текст processing, sky maps, and basic results". The Astrophysical Journal Supplement Series. 180 (2): 225–245. arXiv:0803.0732. Bibcode:2009ApJS..180..225H. doi:10.1088/0067-0049/180/2/225. S2CID 3629998.
  10. Халип:Cite arxiv
  11. Emilio, Marcelo; Kuhn, Jeff R.; Bush, Rock I.; Scholl, Isabelle F. (2012), "Measuring the Solar Radius from Space during the 2003 and 2006 Mercury Transits", The Astrophysical Journal, 750 (2): 135, arXiv:1203.4898, Bibcode:2012ApJ...750..135E, doi:10.1088/0004-637X/750/2/135, S2CID 119255559
  12. 12,00 12,01 12,02 12,03 12,04 12,05 12,06 12,07 12,08 12,09 12,10 12,11 "Solar System Exploration: Planets: Sun: Facts & Figures". NASA. Архивация оригинал (2 January 2008). {{cite web}}: Check date values in: |archive-date= (квеки)
  13. Ko, M. (1999). Elert, G. (ред.). "Density of the Sun". The Physics Factbook. Архивация оригиналалдаса (13 July 2019). Халагьи 14 July 2014. {{cite web}}: Check date values in: |access-date= and |archive-date= (квеки)
  14. Bonanno, A.; Schlattl, H.; Paternò, L. (2002). "The age of the Sun and the relativistic corrections in the EOS". Astronomy and Astrophysics. 390 (3): 1115–1118. arXiv:astro-ph/0204331. Bibcode:2002A&A...390.1115B. doi:10.1051/0004-6361:20020749.
  15. Connelly, JN; Bizzarro, M; Krot, AN; Nordlund, Å; Wielandt, D; Ivanova, MA (2 November 2012). "The Absolute Chronology and Thermal Processing of Solids in the Solar Protoplanetary Disk". Science. 338 (6107): 651–655. Bibcode:2012Sci...338..651C. doi:10.1126/science.1226919. PMID 23118187. S2CID 21965292. {{cite journal}}: Check date values in: |date= (квеки)Халип:Registration required
  16. 16,0 16,1 Seidelmann, P.K.; эд цгл. (2000). "Report Of The IAU/IAG Working Group On Cartographic Coordinates And Rotational Elements Of The Planets And Satellites: 2000". Архивация оригинал (12 May 2020). Халагьи 22 March 2006. {{cite web}}: Check date values in: |access-date= and |archive-date= (квеки)
  17. "The Sun's Vital Statistics". Stanford Solar Center. Архивация оригиналалдаса (14 October 2012). Халагьи 29 July 2008. {{cite web}}: Check date values in: |access-date= and |archive-date= (квеки) Citing Eddy, J. (1979). A New Sun: The Solar Results From Skylab. NASA. гь. 37. NASA SP-402. Архивация оригиналалдаса (30 July 2021). Халагьи 12 July 2017. {{cite book}}: Check date values in: |access-date= and |archive-date= (квеки)